Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni 2017
Josef Jíra Vytisknout článek

Pozvánka na Dny vědy a techniky v Plzni 2017

Dny vědy a techniky v Plzni.
Autor: Hvězdárna a planetárium Plzeň

Přijměte pozvání na další ročník Dnů vědy a techniky v Plzni, který pořádá Západočeská univerzita v Plzni v termínu 8. - 9. 9. 2017. Na dva dny se centrum města Plzně promění ve velkou interaktivní výstavu složenou z více jak třiceti expozic, které představí zábavnou formou různé vědní obory. V ulicích města se budete moci setkat s mnoha experimenty a pokusy vycházejícími nejenom z našeho běžného života. Řadu věcí si přitom budete moci vyzkoušet na vlastní kůži. Jednotlivé expozice se budou soustředit před budovou Západočeského muzea v Plzni a na náměstí Republiky. Proto neváhejte a přijďte v pátek od 9 do 18 hodin a v sobotu od 9 do 17 hodin.

Stánek Západočeské pobočky České astronomické společnosti bude umístěn jako v předchozích letech v Šafaříkových sadech před budovou muzea. Kromě expozice ZpČAS zde najdete stánky Hvězdárny v Rokycanech a Plzni a oddělení fyziky FPE Plzeň. Pokud vás zajímá, jak vypadala naše expozice v předchozích letech, tak si pusťte reportáž České televize.

Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny. Autor: Josef Jíra.
Dny vědy a techniky v Plzni na náměsti u kašny.
Autor: Josef Jíra.

Hvězdárna v Rokycanech a Plzni

Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost. Autor: Josef Jíra.
Karel Halíř z rokycanské hvězdárny prezentuje veřejnosti západočeskou astronomickou činnost.
Autor: Josef Jíra.
Návštěvníci se seznámí s pozorováním různých typů zákrytů ve vesmíru, jakými jsou zákryty hvězd Měsícem nebo třeba planetkou. Zákryty budeme simulovat na počítači a každý návštěvník si může nechat změřit svou reakční dobu. Zajímavé informace se dozví nai výstavé věnovaná pozorování zákrytů ve vesmíru.

Součástí naší expozice budou i astronomické dalekohledy pro pozorování Slunce. Budete tak mít možnost sledovat úkazy ve fotosféře a chromosféře. Představíme i spektroskop, pomocí něhož budeme pozorovat spektrální čáry Slunce. Podmínkou je pouze jasná obloha. Další dalekohledy pak budou určené ke sledování pozemských cílů.

Pro nejmenší návštěvníky máme již tradičně připravené omalovánky, vystřihovánky a tematicky zaměřené stolní hry.

Západočeská pobočka ČAS

Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou. Autor: Josef Jíra.
Západočeská pobočka ČAS předvádí dětem experiment s raketou.
Autor: Josef Jíra.
Na stánku Západočeské pobočky České astronomické společnosti si může každý účastník postavit jednoduchou vodní raketu vyrobenou z PET lahve. Poblíž bude i vypouštěcí zařízení, ze kterého budou postavené vodní rakety startovat. Každou celou hodinu odstartuje ukázka raket na alternativní pohon (lihové, TPH apod.).

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni

Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou. Autor: Josef Jíra.
Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni připravuje děti na experiment s mikrovlnnou troubou.
Autor: Josef Jíra.
Fyzika nejsou jen dlouhé tajemně vypadající vzorce, ale může být i zábavná! Zhlédnete pokusy s nízkými teplotami a kapalným dusíkem, vysokým napětím a transformátory. S menšími dětmi si něco vyrobíte a na vlastní kůži vyzkoušíte v interaktivním stanu. Fyzika je všude kolem nás, pojďme ji zkoumat společně!

Fotografická výstava v prostorách mázhauzu plzeňské radnice

Přijměte pozvání na fotografickou výstavu členů Západočeské pobočky České astronomické společnosti „Nebe nad námi“, která demonstruje vynikající kvality astrofotografů z našich řad. Výstava se koná u příležitosti stého výročí založení České astronomické společnosti v prostorách mázhauzu plzeňské radnice na náměstí Republiky. Výstava je přístupná denně v termínu 25. 8. až 15. 9. 2017.

Zajímají vás i jiné aktuality? Tak sledujte facebookové stránky Západočeské pobočky ČAS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS
[2] Dny vědy 2017
[3] Západočeská univerzita v Plzni
[4] Hvězdárna v Rokycanech
[5] Oddělení fyziky Katedry pedagogické ZČU v Plzni



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Západočeská pobočka ČAS


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »